Voda je základní podmínkou života na zemi. Dostatek zdrojů pitné vody byl proto vždy zásadní pro rozvoj lidských společností. Region provozovaný Vodakvou trpí nedostatkem kvalitních a dostatečně kapacitních podzemních zdrojů vody. Již od konce 19. století se zde proto začaly využívat povrchové zdroje - řeky, nejprve pro výrobu užitkové vody, později po objevení desinfekčních účinků chlóru i pro úpravu pitné vody. S rozvojem průmyslu, intenzivního zemědělství a dalších činností negativně ovlivňujících životní prostředí se ovšem kvalita vodních toků zhoršovala, proto se postupně v druhé polovině 20. století začaly budovat umělé nádrže, které zajistily kvalitní a spolehlivý zdroj vody. Na tyto nádrže navazovaly rozsáhlé vodovodní systémy, na jejichž výstavbě spolupracovaly jednotivé obce regionu a které postupně nahradily lokální ne příliš spolehlivé zdroje. Dnes je těmito velkými vodovodními systémy zásobováno pitnou vodou více než 90% obyvatel na území provozovaném Vodakvou.

S rozvojem činností negativně ovlivňujících kvalitu přírodních toků se musela ve 20. století lidská společnost začít více zabývat i druhou stranou péče o vodní zdroje - odváděním a čištěním odpadních vod. První větší čistírny se začaly v tomto regionu budovat v šedesátých letech 20. století. Velký rozvoj tato oblast zaznamenala od devadesátých let, a to v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a s vývojem legislativních předpisů týkajících se ochrany životního prostředí. Začaly se budovat nové čistírny odpadních vod, s využitím biologického principu čištění, původní čistírny se modernizovaly a rozšiřovaly a stavěly se, opět  za vzájemné spolupráce obcí, velké kanalizační systémy s centrální čistírnou sloužící více obcím.  Dnes je tak na kanalizační systém zakončený čistírnou odpadních vod napojeno 95 % obyvatel území provozovaného Vodakvou.

Vyberte ze seznamu, která oblast vás zajímá: