Prohlédněte si film o úpravně...
Úpravna vody Žlutice je druhá největší úpravna na Karlovarsku provozovaná Vodakvou. Zásobuje pitnou vodou zhruba 15 000 obyvatel v jižní části Karlovarska a v severní části Tachovska, tedy města Žlutice, Toužim, Bochov, Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Teplá a další obce napojené na skupinový vodovod Žlutice - Toužim. Pitnou vodou z úpravny se dále zásobuje zhruba 50 000 obyvatel obcí na Lounsku v Ústeckém kraji.
Úpravna byla uvedena do provozu v roce 1966 a v roce 1986 byla rozšířena. Zdrojem surové vody pro úpravnu je vodárenská nádrž Žlutice na řece Střele. Maximální projektová kapacita úpravny je 190 l/s, současný výkon se pohybuje zhruba kolem 90l/s. Úpravna je dnes téměř plně automatizovaná, je řízená pomocí počítačů z dispečinku úpravny, kde je zajištěna nepřetržitá obsluha. Data jsou přenášena také do centrálního řídicího systému na hlavní dispečink v Karlových Varech – Doubí.
Technologie úpravy
Na úpravně je užívána klasická dvoustupňová technologie úpravy, tj. koagulace a filtrace. Úpravna je rozdělena na dvě části: starou část z šedesátých let a novou, která byla vybudovaná při rozšíření úpravny v osmdesátých letech. Dnes se pro výrobu pitné vody využívá především nová část úpravny, stará část je udržována v provozu pro případ, kdyby bylo nutné zvýšit kapacitu výroby či realizovat opravy v nové části.
Přívod surové vody
Surová voda je na úpravnu přiváděna z nádrže Žlutice gravitačně přívodním řadem o průměru 400 mm a délce cca 300 m. Pokud by hladina nádrže klesla pod požadovanou výšku, je možné vodu na úpravnu přečerpat pomocí čerpací stanice surové vody, umístěné v areálu úpravny. Většina dopravené surové vody je vedena dále do nové části úpravny, pouze malá část se upravuje ve staré úpravně.
Před začátkem samotné úpravy je do vody dávkován koagulant, chemická látka, pomocí níž dojde k vysrážení drobných částic nečistot obsažených ve vodě, tak aby se daly následně z vody mechanicky odstranit. Na úpravně se jako kolagulant používá síran hlinitý.
První stupeň úpravy
První stupeň úpravy, tzv. koagulace (obecně řečeno srážení nečistot), probíhá v nové části úpravny ve dvou rozlehlých nádržích, z nichž každá je dlouhá 39 m a hluboká až 4,5 m. Nádrže jsou přepážkami rozděleny na flokulační část a větší usazovací část. Ve flokulační části je voda nejprve promíchána s koagulantem v rychlomísiči, nečistoty se destabilizují a začínají se srážet do mikrovloček. Před rychlomísením se do vody navíc přidává pomocný flokulant pro zvýšení tvorby vloček. V další části nádrží je směs pomalu promíchávána pádlovými míchadly, tak aby se vysrážené nečistoty rozpohybovaly a mohly se dále shlukovat do větších a těžších vloček. Následuje usazovací část, kde se voda nechává v průměru 4hodiny odstát. Těžké vločky se usazují v kójích u dna nádrže, odkud se jako tekutý kal odvádějí do nádrže, přečerpávají do žlutického kanalizačního systému a následně zpracovávají na městské čistírně odpadních vod. Na konci nádrže voda z povrchu, již zbavená větší části vloček, přepadá do přepadových žlabů a odvádí se na druhý stupeň úpravy – filtraci.
Druhý stupeň úpravy
Filtrace probíhá v této části úpravny na pěti pískových rychlofiltrech. Voda zde odshora prochází přes 1,4.metrů silnou vrstvu jemného filtračního písku, ve kterém se zachytí zbylé neusazené vločky i další nevysrážené nečistoty. Písek ve filtrech se musí pravidelně prát, při praní se odspodu filtru pouští protiproudem voda, do které se dodává vzduch, tak aby se zrnka písku vznesla a vyčistila.
V nové části úpravny je také umístěno tepelné čerpadlo typu voda-voda, které využívá upravovanou vodu pro výrobu tepelné energie a zajišťuje tak ekologické vytápění celého areálu úpravny.
Ve staré části úpravny se pro první stupeň úpravy využívají tzv. galeriové čiřiče. Jde o speciální nádrže s kónickým dnem, ve kterých se pro odstranění vysrážených nečistot využívá tzv. vločkového mraku. Voda smíchaná s koagulantem se do nádrží přivádí odspodu pomalým proudem. Koagulant opět působí tak, že se ve vodě vytvářejí vločky z vysrážených nečistot. Ty se prouděním začínají vznášet a stoupají k vločkovému mraku, který se v nádrži udržuje ve stálé vrstvě. Nové vločky se v mraku zachycují a přes mrak prochází již voda zbavená většiny vysrážených nečistot, která se poté sbírá z povrchu nádrže do sběrného potrubí. Přebytečné vločky z mraku přepadají přes přepadové hrany a jsou ze dna nádrží odváděny do nádrže a čerpány do kanalizačního systému města Žlutice. I v této části úpravny voda prochází následně druhým stupněm úpravy, tedy filtrací přes pískové rychlofiltry.
Upravená voda z nové i staré části úpravny je ze dna filtrů odváděna do společného potrubí k finálnímu hygienickému zabezpečení. Pro úpravu pH se do upravené vody přidává vápenná voda. Dále se voda desinfikuje pomocí chlornanu sodného, jehož roztok se vyrábí přímo na úpravně elektrolýzou z potravinářské soli. Tato desinfekce se provádí z preventivních důvodů, aby se zabránilo rozmnožení nežádoucích bakterií a mikrobů v rozvodné síti a voda se tak dostala nezávadná až k finálnímu spotřebiteli. Na závěr se ještě do vody přidávají inhibitory koroze na bázi fosforečnanů. Tato chemikálie několikanásobně snižuje korozní rychlost ocelového potrubí a výrazně přispívá ke snížení obsahu železa v upravené vodě na vodovodní síti. Tím se nejen zkvalitní dodávky pitné vody, ale i ochrání vodovodní potrubí i domácí spotřebiče zákazníků.
Upravená voda je dále čerpána z čerpací stanice do čelního vodojemu nad úpravnou a distribuována do skupinového systému Žlutice – Toužim, druhou větví se poté předává i pro zásobování obyvatel Lounska.